MORAVA KRÁSNA ZEMPOMOC PRE MORAVU
MORAVA KRÁSNA ZEM
Stránka o moravskej kultúre na Slovensku
POMOC PRE MORAVU
Predstavitelia občianskeho združenia Morava krásna zem dňa 3. septembra 2021 odovzdali výťažok z verejnej zbierky – Pomoc pre Moravu

Moravská národnostná menšina

Pieseň o Morave a Moravanoch:

 

http://www.moravskesrdce.cz/media/Moravo-Moravo-orchestr-a-sbor.mp3

 

Moravania sú pôvodní obyvatelia historickej krajiny Morava, či už v teritoriálnom alebo etnickom zmysle. Po prvý raz je takýto názovspomenutý roku 822. V historickom kontexte sa tento názov používa na označenie západoslovanských kmeňov, ktoré sa v 6. storočí usadili na dnešnej Morave, obyvateľov Moravského kniežatstva, teda západnej časti Veľkej Moravy, alebo celej Veľkej Moravy, ako aj na označenie obyvateľov Moravského markgrófstva slovanského aj germánskeho pôvodu. V novších dejinách sa tak označuje západoslovanské etnikum na Morave.

V roku 822 sa teda po prvý raz spomínajú akísi Moravania, zrejme sa tým mysleli práve tieto kmene. V roku 833 pripojením Nitrianskeho kniežatstva vytvorili Veľký štát, neskôr nazývaný Veľká Morava. Označenie Moravania v súvislosti s obyvateľmi Veľkej Moravy sa používalo popri označeniu Sloveni.

Dnes sú Moravania zastúpení radom svojráznych etnografických skupín, z ktorých najznámejší sú Hanáci, Lasi, Valasi, Moravskí Slováci a Horáci. Moravské nárečia vykazujú viaceré znaky spoločné so západoslovenskými nárečiami.
V oblasti podpory a zachovania kultúry moravskej národnostnej menšiny na Slovensku pôsobia občianske združenia Morava Krásna Zem, Horenka, Dúbravček a Mužáci MORAVIA.

Medzi hlavné, najdôležitejšie kultúrne aktivity, podujatia a výstupy v oblasti kultúry moravskej národnostnej menšiny patria Moravské jaro a Masopustné moravské slávnosti – kultúrne podujatia zamerané na folklórne zvyky pri vítaní jari, Stretnutie Moravanov pri príležitosti 1150 výročia príchodu sv. Cyrila a Metoda – kultúrne podujatie pripomínajúce moravské korene, Slávnosti a Jazda kráľov – prezentácia kultúrnych tradícií a zvykov Moravanov. Významne miesto tu má aj festival kultúry a tanca pripomínajúci moravský folklór, Morava Krásna Zem. Pôsobia tu aj detské folklórne súbory reprezentujúce moravské tance, piesne a tradície, ako napríklad folklórny súbor Dúbravček, hudobno-folklórny klub Spievanka, ľudová hudba hrajúca moravské skladby Dúbravienka, hudobná skupina Notečka, Mužáci MORAVIA a dychová hudba Kollárovičanka.

Moravania žijúci na Slovensku používajú slovenský, prípadne český jazyk, ktoré sa vyvinuli zo staroslovienčiny, pôvodného jazyka Moravanov. Na Slovensku neexistuje národnostné školstvo špeciálne pre moravskú národnostnú menšinu.

 

Morava (latinsky Moravia, německy Mähren, polsky Morawy) je jedna ze tří historických zemí České republiky. V minulosti tvořila centrum rozlehlé středoevropské říše, byť většinou ve vazalském postavení vůči Frankům, a vedle Bulharské říše a Kyjevské Rusi jeden z nejstarších slovanských států – Velkomoravskou říši (latinsky Moravia Magna). Za panování knížete Rostislava (846–870) se Morava stala kolébkou slovanské vzdělanosti, kultury a křesťanství. Územní rozsah a mocenské začlenění Moravy se opakovaně výrazně měnilo. V druhé polovině 9. století velkomoravský vládce Svatopluk I. (871–894) učinil podle tzv. Kristiánovy legendy Bořivoje I.historicky prvním (doloženým) knížetem Čech. Začátkem 10. století se říše za dosud neobjasněných okolností rozpadla a po jejím zániku přestala být Morava ohniskem státu, zcela svébytný politický subjekt s centrem na jejím území poté již nevznikl.[3] V 10. století se Morava stala součástí území ovládaného Přemyslovci. Od té doby až dodnes zůstávají politické osudy Moravy a Čech většinou spojeny, i když obě země měly ve středověku a raném novověku poměrně velkou míru autonomie a mnohokrát spolu jejich politické elity i válčily.

 

Do roku 1918 spadala Morava pod Předlitavsko – součást Rakouska-Uherska, předtím byla součástí Rakouského císařství, předtím Svaté říše římské a dalších státních útvarů včetně Velkomoravské říše, dále od roku 1348 byla i jednou ze zemí Koruny české (úřady společné pro Čechy a Moravu existovaly až do poloviny 18. století). Název země je odvozen od řeky Moravy („krajina kolem řeky Moravy“), jejíž jméno je předslovanského původu s významem voda, močál.

 

Morava byla po většinu svojí historie markrabstvím, tj. zemí v níž vládne markrabě, naprostá většina moravských markrabat byla zároveň i císaři, králi apod. a vládla zároveň i v jiných zemích, např. v Českém královstvíapod.). Od 11. stol. do konce 12. stol. byla Morava rozdělena na údělná knížectví (partes), které připadly členům rodu Přemyslovců, od roku 1061 dědičně. Na konci 12. století moravské úděly sjednotil v Markrabství moravské během krize uvnitř přemyslovského rodu pozdější český kníže Konrád II. Ota. Státoprávní postavení Moravy jako součásti přemyslovského státu nebylo zcela jasné ještě v první polovině 14. století. Nejasnostem učinil konec římský král (později císař) Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348, kterou z titulu římského krále jednoznačně stanovila, že Morava je lénem českého krále a nikoliv lénem Svaté říše římské,[8] (prakticky to znamenalo, že český král vlastnil Moravské markrabství, i když na něm nemusel sám vládnout), tento lenní vztah zrušil moravský markrabě a český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad listinou z 13. ledna 1464, listina však nevešla do kodexu zemských privilegií.

 

Se zánikem Rakousko-Uherska formálně zaniklo i markrabství, ale Morava zůstala jako země Moravská i nadále správním celkem v rámci nově vzniklého Československa, ovšem zrušením zemského sněmu Morava tehdy přišla o svoji autonomii, kterou měla v dobách říše. Roku 1928 byla Morava spojena s československou částí Slezska do země Moravskoslezské, která existovala do roku 1948. Od roku 1949 se území dělí na kraje, jejichž hranice se s původními zemskými hranicemi nekryjí. Dodnes je však Morava obyvateli České republiky vnímána jako kulturní celek. V první polovině 90. let 20. století bylo silné moravské hnutí usilující o obnovuautonomie Moravy, od parlamentních voleb 1996 však žádná významnější zemsky orientovaná politická síla v České republice nepůsobí. Morava byla v dobách Rakouska-Uherska hospodářsky velmi vyspělou zemí, společně s Čechami a Rakouským Slezskem tvořila "průmyslové jádro" říše.

 

Množstvo zaujímavých informácií o histórii Moravy, o Moravanoch, tradíciach i súčasnosti nájdete tu:

http://www.moravskesrdce.cz

http://zamoravu.eu

http://www.mzm.cz

http://promoravia.blog.cz

http://www.nasamorava.eu

http://www.veligrad.eu

http://www.zdarecmoravo.cz

Copyright © MORAVAKRASNAZEM 2024. Všetky práva vyhradené. Prevádzkované v systéme Tvorba webových stránok